2003

Jen dva měsíce po vzniku kapely se Banánový Rybičky pustily do nahrávání svého prvního dema Taková normální kapela. Nahrávalo se přímo tam, kde tehdy kapela zkoušela – v kutnohorském Domě dětí a mládeže.

Péťa si od táty půjčil nějaké vybavení a šlo se na věc. Všechno vzniklo prakticky na jeden zátah: nejdřív se nahrály všechny písničky a potom se k nim vedle dozpívaly zpěvy. Celé nahrávání trvalo přibližně hodinu a půl.

Chyby nikoho nezajímaly. Nikdo pořádně nevěděl, jak se nahrává deska. Hlavní bylo mít co nejrychleji CD, kterým se kapela může propagovat.

O zbytek se postarala domácí technika a trochu ruční práce. Péťa měl doma vypalovačku na CD, takže začal jedno CD za druhým pálit.

Kuba mezitím nakreslil obal: černou kostru ryby s čírem na žlutém papíře a pod ní nápis Banánový Rybičky – Taková normální kapela. Obal pak nechal okopírovat v kutnohorském copyshopu Lepor, jednotlivé kusy vystříhal a společně je dávali do jednoduchých tenkých slim obalů.

Na desce bylo 13 písniček. Celkem se prodalo přibližně 200–300 kusů, za dvacet korun. Zisk z jednoho CD byl tehdy zhruba korunu – o peníze ale vůbec nešlo. Šlo o to, aby Banánový Rybičky měly něco, co můžou dát lidem do ruky.

Kuba zároveň začal CDčka posílat poštou do nejrůznějších klubů po celé České republice. Tehdy jich byla po republice spousta a pro začínající kapelu to byla jedna z mála možností, jak se dostat k pořadatelům mimo vlastní okolí.

Poslal jich zhruba 200.

Zpátky mu přišla jediná odpověď.

A ta zněla jednoduše:

„Nechceme vás.“

Koncertně se kapela držela hlavně doma. Hrálo se především v Kutné Hoře a nejbližším okolí, například v Malešově, Poličanech a dalších okolních obcích.

V České 1 se Banánový Rybičky postupně dostávaly i k předskakování větším kapelám, což pro ně byla první zkušenost s větším pódiem a publikem.

Během roku už přitom kapela stihla odehrát kolem 48 koncertů – na kapelu, která existovala teprve něco přes rok, to byl pořádný rozjezd.

Ten samý rok vydala kapela svoje druhé demo s názvem Kuthnaja Ghora. Stejný proces a stejná distribuce jako u prvního dema.

Rok 2003 tak nebyl o dokonalém zvuku ani velkých pódiích. Byl o tom, že čtyři kluci z Kutné Hory měli kapelu, vlastní ručně vyrobené CD, začali pravidelně koncertovat a zjišťovali, že by to celé mohlo fungovat.

Banánový Rybičky přestaly být nápadem od táboráku a začaly být skutečnou kapelou.