2009

V roce 2009 kapela vydává další album Viva la Revolución.

Na jeho obalu se poprvé objevuje dnes už ikonická červená hvězda Rybiček 48 a před ní sevřená pěst, která místo nějaké revoluční zbraně drží Coca-Colu.

A přesně v tomhle duchu se nese i titulní písnička.

Rybičky si v ní dělají prdel z revoluce po česku – z pankáčů, kteří chtějí měnit svět, ale jejich největší revoluční čin je nákup hamburgeru v Mekáči nebo KFC a občasné rozkopnutí popelnice.

Je to vlastně takové střílení do vlastních řad. Pop-punk si tady dělá prdel z tradičního, zatuchlého punku a zároveň říká, že do společnosti se dá šít a něco měnit i jinak než kopáním do popelnic.

Deska přináší i jednu z největších písniček kapely – Zamilovaný / Nešťastná, kterou Kuba Ryba nazpíval společně s Bárou Zemanovou, jednou z finalistek Česko hledá Superstar.

Zamilovaný / Nešťastná se postupně stává obrovsky známou písničkou a jedním z prvních celorepublikových hitů Rybiček.

Právě při koncertování se Kuba seznamuje s Honzou Štrupem z kapely Medvěd 009. Spojí je nejen muzika, ale hlavně podobný vztah k životu, partě a užívání si všeho, co k tomu patří.

Honza začne Rybičkám občas hostovat na koncertech, když má zrovna volno, a postupně se z toho stává mnohem bližší přátelství.

Kuba, Ondra a Péťa si pronajímají velký dům se zahradou v do té doby klidné čtvrti Kutné Hory.

Důvod je jasný. Když spolu bude kapela bydlet, tak se bude víc skládat.

Samozřejmě se to nestalo.

Spíš se pořádaly večírky.

Navíc byl Petr v tý době ředitelem vodohospodářský firmy, Ondra dělal v pečovatelský službě pro seniory a Kuba měl v pronájmu klub Česká 1. Ano, ten klub, kde Rybičky odehrály první koncert.

Hodně práce, hodně zábavy, hodně holek. A na skládání nějak nebyl čas.

V obýváku začíná přespávat občasnej kytarista Honza Štrup, kterej každej mejdan několikrát znásobí.

Na podzim jde Kuba poprvé pod kudlu z důvodu nezhoubnýho lymfangiomu v krku. Všechno se povede a 14 dní po čtyřhodinový operaci se vyráží na turné.

Kapela se dostává na čím dál větší koncerty a hlavně velké festivaly. Pořád ještě často hraje brzy odpoledne, kdy je před pódiem méně lidí, ale už se dostává mezi kapely, které ještě před pár lety znala hlavně z plakátů.

Viva la Revolución tak znamená další krok od klubové kapely k velké festivalové partě.