Můj úd zas hluboce proniká,
do řiti houpacího koníka,
Ten koník vůbec nevzlyká
a už vůbec nic neříká
A já jdu tmou, za tebou,
ty můžeš kreslit mojí
Žlutou, bílou,
hnědou PASTELKOUUUU.

Můj úd už se zase boří a v koníkově tváři,
Je psáno že se daří, když se zrovna páří na oltáři.
V mých kalhotách to vstává a koník volá sláva
Tady nám zas jednou poroste tráva.

Houpací koník patří všem dětem na hraní,
když zrovna nemaj po ruce žádnej,
malej hajzlík na sraní.
Houpací koník patří všem dětem na hraní,
když zrovna nemaj po ruce žádnej,
malej hajzlík na sraní.

A JÁ JDU DÁL,
A JÁ JDU DÁL,
A JÁ JDU DÁL.